Historie MHD v Hradci Králové

Počátky provozu

Základy městské hromadné dopravy v Hradci Králové lze hledat již v roce 1928. MHD v Hradci Králové má tedy již dlouholetou tradici. Ve středu dne 24.10.1928 vznikla společnost Autodráhy města Hradce Králové, jež měla za úkol provozovat veřejnou linkovou dopravu autobusy nejen na území města Hradce Králové. První jízda na lince se konala v sobotu 1. prosince 1928. Byla to linka Slezské Předměstí – nádraží – Kukleny a zpět. Na lince byly nasazeny dva autobusy značky Tatra a Škoda.

Linkové vedení v počátcích provozu

V počátcích provozu byly v Hradci Králové tři linky.

Linka 0 vedla od nádraží na Velké náměstí.
Linka 1 vedla, jak již bylo výše zmíněno, ze Slezského Předměstí přes nádraží do Kuklen.
Linka 2 vedla z Nádraží přes centrum města na Nový Hradec Králové.

Ve třicátých letech začaly další linky přibývat a nebyly to pouze linky městského charakteru. Celkem bylo dopravně propojeno 71 obcí a v provozu 33 autobusů. Veřejná autobusová doprava byla zavedena například do obcí Třebeš, Malšovice, Svobodné Dvory, Černilov, Plotiště, Holice, Opočno, Dobruška nebo Nový Bydžov. Tyto meziměstské linky však byly v roce 1950 předány ČSAD.

Názvy společnosti

Od 24.10.1928 do 31.12.1948, tedy 20 let se společnost jmenovala Autodráhy města Hradce Králové. K 1. lednu 1949 byla společnost autodrah přejmenována na Sdružený komunální podnik. Ten pak byl v roce 1950 přejmenován na Dopravní podnik města Hradce Králové, přičemž v období 1.7.1950 – 31.12.1988 se jednalo o národní podnik, od 1.1.1989 do 30.8.1997 o státní podnik a od 1.9.1997 do dnešních dnů se jedná o akciovou společnost.

Další činnosti DP

Dopravní podnik neprovozoval vždy jen veřejnou linkovou dopravu. Do roku 1965 vlastnil též taxislužbu, půjčovnu vozidel a nákladní dopravu. V letech 1974 – 1985 pak měl dopravní podnik dokonce vlastní učňovské středisko. Od roku 1991 nabízí DP také další služby z oblasti reklamy, mobiliáře, autoopravárenství nebo autoškoly.

Vozový park

Na počátku nezůstalo pouze u výše zmíněných dvou vozidel, ale vozový park byl neustále rozšiřován o další vozidla. V provozu bylo a je mnoho druhů vozidel. Některá vozidla, která byla v Hradci Králové provozována, jsou uvedena níže.

Autobusy:

Škoda 706 RTO
Karosa ŠM 11
Robur LO
Avia Ikarus
Ikarus 280
Karosa B731
Karosa B732
Karosa B741
Karosa C744
Karosa B941
SOR B7.5
Karosa Renault CityBus
Irisbus Citybus 12M a 18M
IVECO Citelis 12M a 18M
IVECO Urbanway

Trolejbusy:

Vetra-ČKD
Škoda 7Tr
Škoda 8Tr
Škoda 9Tr
Škoda 14Tr
Škoda 15Tr
Škoda 21Tr, 21TrAC a 21TrACI
Škoda 30Tr a 30TrDG
Škoda 31Tr

Elektrobusy:

SOR EBN 9.5
SOR EBN 11
Škoda Perun 26BB HE
SOR NS12 Electric

Technická základna

Původní depo bylo ve Škroupově ulici, kde lze pozůstatky nalézt dodnes. Zajímavostí je, že po zavedení trolejbusové dopravy v Hradci Králové sem nevedla žádná trať, takže trolejbusy Vetra ČKD vyjížděly a zatahovaly do vozovny pojezdem na baterii. Trolejbusy Škoda 7Tr musely do vozovny vždy odtáhnout tahače. V roce 1952 byla zprovozněna nová vozovna na Pouchovské ulici, kde se nachází dodnes. Původní areál z 50. let se průběžně dostavoval až do roku 1980. V roce 1984 byly původní objekty rekonstruovány.

První trolejbusová měnírna byla měnírna Labe, která sloužila až do roku 1965. Měnírna Moravské Předměstí byla zprovozněna v roce 1955, v roce 1958 byla spuštěna měnírna Kukleny, v roce 1967 Buzulucká a nakonec v roce 2008 měnírna Terminál.

Měnírna je zařízení umožňující transformaci a usměrnění vstupního napětí 35kV střídavých na výstupní napětí 600V stejnosměrných, na které trolejbusy v Hradci Králové jezdí.

Od roku 1993 je realizováno dálkové ovládání měníren.

Trolejbusová doprava

Plány a přípravy na zavedení trolejbusové dopravy v Hradci Králové se datují již do roku 1947. První trolejbus na linku však vyjel o dva roky později, v pondělí 2. května 1949. Jednalo se o linku 2, která vedla z nádraží na Nový Hradec Králové. Až na drobné úpravy zůstala tato trasa nezměněna až dodnes. Z Moravského Předměstí byla tato trať do roku 1951 z finančních důvodů jednostopá. Prvními vozidly na lince byly trolejbusy Vetra ČKD. Taktéž v roce 1949, ale 28. října byla uvedena do provozu další trolejbusová linka 0 – z nádraží na Slezské předměstí. V roce 1951 byla zavedena trolejbusová doprava do Kuklen a rok později, v roce 1952 do Plačic. Malšovice byly spojeny trolejbusovou linkou 7 v roce 1958. Linka číslo 1 z nádraží na Nový Hradec přes Labskou kotlinu byla zavedena v roce 1993. V červenci 1994 byla linka 1 prodloužena do části města Kluky. Protože sem nevedlo trolejové vedení, byly dva vozy Škoda 14Tr (ev.č. 08 a 28) upraveny pro tahání přívěsného dieselagregátu (ev.č. 60), který vyráběl potřebnou energii pro jízdu. V roce 2001 byly tyto dva vozy nahrazeny hybridním vozidlem Škoda 21TrACI (zkušební prototyp z Plzně, r.v. 2000), který byl v provozu až do roku 2012. V roce 1995 byla zprovozněna linka 6 z nádraží na Slezské Předměstí po Pospíšilově třídě a Třídě SNP. V roce 2001 byl zprovozněn nový úsek z Bláhovky na zastávku Hypernova (dnes Kukleny Albert). V roce 2003 byl zrušen poslední jednostopý úsek z Bláhovky (resp. od křižovatky k Hypernově / Albertu) do Plačic a všechny spoje do Plačic tak jezdí přes zastávku Hypernova (Kukleny Albert). Další nový úsek byl zprovozněn v roce 2008 z Hlavního nádraží do Terminálu HD. V roce 2019 byl uveden do provozu další nový úsek Pod Strání - Palachova ul. - Brněnská tř. a také byl opraven a znovuzprovozněn úsek kolem krajského úřadu.

Jízdné

Ze začátku byl zaveden pásmový tarif jízdného, kdy jízdenka na 3 pásma stála 1,20 Kčs a nad 6 pásem 3 Kčs. Tento systém byl praktikován do roku 1962, kdy se zavedl nástup dveřmi u řidiče a samoobslužné odbavení. Jízdné bylo 1 Kčs. Od roku 1978 byl umožněn nástup všemi dveřmi. V roce 2005 byl zaveden způsob odbavení cestujících pomoci čipové karty (Městské karty). V roce 2012 jízdné stojí 10 Kč z Městské karty a papírová jízdenka 14 Kč, v roce 2020 to je již 14 Kč z Městské karty, papírová jízdenka 20 Kč a u řidiče 30 Kč.

Elektrobusy

Dopravní podnik poprvé v roce 2013 zařadil do svého provozu elektrobus. Jednalo se o vůz SOR EBN 9.5. Nejdřív byl vůz pronajat od výrobce, v roce 2014 byl odkoupen. V říjnu 2014 ho následoval vůz Škoda Perun 26BB HE a v roce 2015 SOR EBN 11. V letech 2017 - 2018 bylo vyrobeno a dodáno 20 elektrobusů SOR NS 12 Electric.

Další zajímavosti

Od konce 30. let až do roku 1949 byla některá vozidla přestavěna na pohon svítiplynem. Další dva vozy pak byly přestavěny na pohon dřevoplynem. Pohonných hmot bylo za 2. světové války málo.

Od roku 1975 až do roku 1990 byl v Hradci Králové provozován vůz Škoda 9Tr18 v exportním provedení pro norský Bergen (vyroben 1973). Vozidlo mělo ev.č. 49. Od té doby je ev.č. 49 neobsazené.

V roce 1986 byl v Hradci Králové zkoušen prototyp zdvojeného trolejbusu, který se skládal z dvou trolejbusů Škoda 14Tr. Mělo jít o náhradu vozidel typu 12Tr, které byly provozovány v tehdejším SSSR.

V letech 1993 – 1995 se v Hradci Králové zkoušel prototyp trolejbus Tr831.03 (Škoda 17Tr). Nikdy nebyl majetkem DP. Byla na něm zkoušena elektrovýzbroj společnosti ČKD Trakce.

Od roku 1995 se používá na vozidlech DPmHK jednotný "městský nátěr" – červeno-žluto-bílá kombinace.

V roce 2004 se zkoušel v Hradci Králové autobus SOR BN 12, v roce 2008 pak IVECO Crossway LE 12M.

V roce 2008 byl kompletně zprovozněn Terminál hromadné dopravy a vzniklo tak centrální autobusové nádraží a nádraží pro MHD (částečně v provozu od roku 2007).

Na přelomu let 2019 a 2020 jezdil zkušebně v Hradci Králové kloubový autobus SOR NS 18.

Zdroje informací

PODIVÍN, Ladislav. 50 let trolejbusové dopravy v Hradci Králové : 1949 - 1999. 1. vydání. Ústí nad Labem : Dopravní vydavatelství WOLF, 1999. 52 s.

Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. [online]. 1998 [cit. 2011-08-02]. Historie. Dostupné z WWW: <http://www.dpmhk.cz/o-spolecnosti/historie.htm>.

Článek publikován 7. 4. 2012, poslední úprava 2. 2. 2020.